Rodové větve

1. Pševes

Pševská paměť patří k nejstarším rodovým podáním. Kronikářské svědectví uvádí rod Jampílků ve statku Dubských již od konce třináctého nebo počátku čtrnáctého století. Tento zápis je však dnes nutno bráti jako kronikářské a rodové podání, nikoli jako úředně doložený záznam.

Současný stav: Příjmení Jampílek se dnes již v této obci nevyskytuje. Další případné rodové návaznosti po ženských liniích zůstávají předmětem dalšího bádání.

2. Cholenice

Cholenice zaujímají v paměti rodu zvláštní místo. Pamětní kniha obce uvádí rod Jampílků mezi starousedlíky od patnáctého století. Dnešní cholenská linie jest spojena zejména se starými grunty č. 9, 11 a 15 a s nepřetržitou rodovou pamětí v obci. Z této větve pocházel také František Jampílek, pozdější štábní kapitán správní zbrojní služby československé armády.

Současný stav: Jméno Jampílek je v Cholenicích uváděno až do současnosti; podle dosud zpracovaných písemných pramenů zde rod pokračuje již ve dvanácté generaci, ale dnes již v nové cholenské usedlosti Za Pazdernou.

3. Běchary

Běchary tvoří jednu z nejstarších úředně doložených větví. V gruntovní knize obce je k roku 1625 zachycen Jiřík Jampílek na gruntu č. 10. Po jeho smrti převzal hospodářství syn Šimon a zápis uvádí také vdovu Mandalenu a početné sourozence.

Současný stav: Příjmení Jampílek se dnes již v této obci nevyskytuje. Další případné rodové návaznosti po ženských liniích zůstávají předmětem dalšího bádání.

4. Budčeves

Budčeves je třeba vésti jako samostatnou a velmi významnou větev. Založil ji Jan Jampílek, syn Jiříka Jampílka z Běchar, jenž roku 1657 převzal největší selský grunt v Budčevsi. Rod Jampílků byl v Budčevsi silně zakořeněn; jeho členové jsou uváděni na gruntech č. 1, 4, 7 a 9 i později na č. p. 11 kde žil František Jampílek z cholenské rodové větve.

Současný stav: Příjmení Jampílek se dnes již v této obci nevyskytuje. Další případné rodové návaznosti po ženských liniích zůstávají předmětem dalšího bádání.

5. Drahoraz

Drahorazská větev náleží k základním starším větvím rodu Jampílků. Za zatím nejstaršího doloženého předka této větve je považován Jiří Jampílek, uváděný v Drahorazi na počátku 18. století. Přesný původ drahorazské větve a její nejstarší návaznost na ostatní rodové větve však dosud nejsou spolehlivě určeny a zůstávají předmětem dalšího bádání.

V Drahorazi jsou Jampílkovi spojeni především s č. p. 1 a č. p. 12. Z této větve vyšly další důležité linie, zejména Holín a Nová Paka.

Současný stav: Příjmení Jampílek se dnes již v Drahorazi nevyskytuje. Další případné rodové návaznosti po ženských liniích zůstávají předmětem dalšího bádání.

6. Holín

Holínská větev vyšla z drahorazské linie. Je spojena s Janem Jampílkem z Drahoraze v polovině 18. století., který se oženil s Alžbětou Matouškovou ze Samšiny. V Holíně jsou Jampílkovi spojeni především s č. p. 38, 15, 19 a č. p. 35. Z holínské větve později vychází mimo jiné linie podhradská a vokšická.

Současný stav: Příjmení Jampílek se dnes již v této obci nevyskytuje. Další případné rodové návaznosti po ženských liniích zůstávají předmětem dalšího bádání.

7. Kopidlno

Kopidlenská větev rodu vychází především z větve cholenské, zejména přes Václava Jampílka z Cholenic č. p. 19, který žil v Kopidlně na č. p. 95 na konci 18. století.. Další osud této starší kopidlenské linie se zatím nepodařilo spolehlivě doložit. Krátce je v Kopidlně na č.p. 177 uváděn také František Jampílek z Dobrovic, pocházející z běcharské větve rodu. Od druhé poloviny 20. století jsou Jampílkovi, pocházející rovněž z Cholenic č.p.19, uváděni v Kopidlně v Nerudově ulici.

Současný stav: Kopidlno tak zůstává jedním z míst, kde se rodová paměť cholenské větve udržela i v novější době.

8. Libáň

Libáňská větev z první poloviny 19. století je v pracovních podkladech spojována s Matějem Jampílkem, jenž se roku 1811 oženil a žil v Libáni. Vedle této větve stojí samostatně i starší libáňské kronikářské svědectví o Janu Jampílkovi, upáleném roku 1651.

Současný stav: Další případné rodové návaznosti původní rodové větve po ženských liniích zůstávají předmětem dalšího bádání. Nyní ve městě žijí potomci Mlejnecké rodové větve.

9. Nová Paka

Novopacká větev z první poloviny 19. století vychází z větve drahorazské. Založil ji Jiří Jampílek z Drahoraze č. p. 12, který se přiženil do Nové Paky a pojal za manželku Annu roz. Erbanovou. Z této větve pocházel také Josef Jampílek, sběratel, preparátor, kreslíř a první fotograf v Nové Pace.

Současný stav: Větev po meči zanikla, její paměť však pokračuje po ženských liniích.

10. Jičín

Jičínská stopa je v podkladech spojena jednak se starší holínskou linií, jednak s mladšími přesuny potomků z dalších větví. Veřejně je zde uváděna pouze jako místní rodová větev bez podrobností o žijících osobách.

Současný stav: Další případné rodové návaznosti původní rodové větve po ženských liniích zůstávají předmětem dalšího bádání. Nyní ve městě žijí potomci Liběšické rodové větve.

11. Vokšice

Vokšická větev souvisí s holínskou linií. V podkladech je uváděn František Jampílek, jenž se oženil roku 1887 s Annou roz. Švehkovou z Nevězic a přesunul se do Vokšic. Tato větev je pro další bádání důležitá také pro spojení se Žitětínem.

Současný stav: Příjmení Jampílek se dnes již v této obci nevyskytuje. Další případné rodové návaznosti po ženských liniích zůstávají předmětem dalšího bádání.

12. Podhradí

Podhradská větev vychází z holínské linie. V pracovních poznámkách je spojena s potomky z Holína a se Starým Místem a Podhradím. Přesné veřejné zpracování této větve bude vhodné doplniti až po dalším ověření.

Současný stav: Příjmení Jampílek se dnes již v této obci nevyskytuje. Další případné rodové návaznosti po ženských liniích zůstávají předmětem dalšího bádání.

13. Mlýnec

Mlýnecká větev vznikla z cholenské linie. Je spojena s Janem Jampílkem z Cholenic č. p. 19, který se roku 1861 oženil s Annou roz. Mladějovskou z Cholenic. Z této větve později vyšly další mladší větve Rožďalovice Podolí, Roudnice nad Labem a Dobrovice.

Současný stav: Potomci této rodové větve žijí v obci do současnosti.

14. Kozojídky

Kozojídská větev rodu Jampílků vznikla v první polovině 20. století a vychází z běcharské rodové větve. Je spojena s Josefem Jampílkem z Běchar č. p. 56, který po prodeji běcharského gruntu odešel s rodinou do Kozojídek.

Po roce 1948 byla rodina v souvislosti s tehdejšími poměry násilně vystěhována z hospodářství. Z této větve později vznikla také rodová větev v Praze.

Současný stav: Příjmení Jampílek se dnes již v Kozojídkách nevyskytuje. Další případné rodové návaznosti po ženských liniích zůstávají předmětem dalšího bádání.

15. Nymburk

Nymburská větev je odvozena z běcharské větve. Je spojena s Františkem Jampílkem z Běchar č. p. 56, vyučeným pekařem, jenž se roku 1906 přiženil do Nymburka. Z této linie navazuje také pozdější satalicko-vinořská větev.

Současný stav: Příjmení Jampílek se dnes již v tomto městě nevyskytuje. Další případné rodové návaznosti po ženských liniích zůstávají předmětem dalšího bádání.

16. Rožďalovice Podolí

Tato větev vychází z Mlýnce. V pracovních podkladech je spojena s Františkem Jampílkem z Mlýnce, který se v Rožďalovicích Podolí usadil v roce 1930 po sňatku. Z této větve později vyšla další mladší větev Doudleby nad Orlicí.

Současný stav: Nyní ve městě žijí potomci rodové větve Doudleby nad Orlicí.

17. Dobrovice

18. Satalice Vinoř

Satalicko-vinořská větev vychází z nymburské linie. V pracovních podkladech je spojena s Františkem Jampílkem z Nymburka, jenž se v druhé polovině 20. století přiženil do Satalic. Na tuto větev navazuje i pozdější větev Lázně Toušeň.

Současný stav: stav této rodové větve není dosud spolehlivě doložen.

19. Benátky nad Jizerou

Větev Benátky nad Jizerou vyšla z Cholenic. Je spojena s Josefem Jampílkem z Cholenic č. p. 19 z počátku 20. století, který působil jako četník a později žil v Benátkách nad Jizerou.

Současný stav: Ve městě se již příjmení Jampílek nevyskytuje; potomci této větve však žijí v Mladé Boleslavi.

20. Praha

Pražská větev patří k mladším větvím dvacátého století. V podkladech je spojena zejména s potomky z Cholenic, Kozojídek a dalších větví, kteří se přesunuli do Prahy a jejího okolí.

Současný stav: stav této větve není dosud spolehlivě doložen.

21. Liběšice

Liběšická větev vznikla v počátku 20. století z cholenské linie v souvislosti s odchodem vdovy po Vladimíru Jampílkovi z Cholenic č. p. 15 do rodných Liběšic.

Současný stav: Ve veřejném přehledu je uvedena jako mladší větev bez podrobností o žijících členech.

22. Roudnice nad Labem

Roudnická větev vyšla v druhé polovině 20. století z mlýnecké linie. Je spojena s Josefem Jampílkem z Mlýnce, který se oženil s Jaroslavou roz. Francovou z Libáně.

Současný stav: Jméno Jampílek je v tomto městě uváděno až do současnosti.

23. Mladá Boleslav

Mladoboleslavská větev patří k mladším větvím rodu Jampílků, vzniklým ve druhé polovině 20. století. Vychází z cholenské linie přes větev Benátky nad Jizerou. Jejím zakladatelem byl PhMgr. Josef Jampílek, lékárník, syn Josefa Jampílka z Cholenic a Benátek nad Jizerou, který se oženil s MUDr. Ivanou roz. Foučkovou z Mladé Boleslavi.

Současný stav: Jméno Jampílek je v Mladé Boleslavi uváděno až do současnosti. Výrazným současným představitelem této větve je prof. PharmDr. Josef Jampílek, Ph.D.

24. Doudleby nad Orlicí

Doudlebská větev souvisí s linií Rožďalovice Podolí z druhé poloviny 20. století. V podkladech je spojena s Josefem Jampílkem (1940), zahradníkem vyučeným v Kopidlně, jenž žil v Doudlebách nad Orlicí.

Současný stav: Příjmení Jampílek se dnes již v tomto městě nevyskytuje. Další případné rodové návaznosti po ženských liniích zůstávají předmětem dalšího bádání.

25. Lázně Toušeň

Větev Lázně Toušeň navazuje ve druhé polovině 20. století na satalicko-vinořskou linii. Je spojena s Františkem Jampílkem, rodákem ze Satalic-Vinoře.

Současný stav: Jméno Jampílek je v tomto městě uváděno až do současnosti.

26. Popovice u Jičína

Popovická větev vychází ve druhé polovině 20. století z větve liběšické. Jejím zakladatelem je Vladimír Jampílek, syn Vladimíra Jampílka z Cholenic č. p. 15.

Současný stav: Jméno Jampílek je v této obci uváděno až do současnosti.

27. Hradec Králové

Hradec Králové představuje mladší místní větev rodu Jampílků, vycházející z cholenské linie přes Kopidlno. Větev je spojena s dlouhodobým pobytem potomků této linie ve městě od druhé poloviny 20. století. Rodina zde žila po řadu let a Hradec Králové se stal jedním z novějších míst rodové paměti.

Současný stav: Jméno Jampílek je v Hradci Králové uváděno až do současnosti a zůstává zde zastoupeno i v další generaci.

28. Podlužany – rodová stopa cholenské větve

Podlužany nejsou samostatnou rodovou větví v přímém pokračování příjmení Jampílek, představují však důležité místo rodové paměti cholenské větve. Po odchodu ze Slovenska zde žil František Jampílek z Cholenic č. p. 19,

pozdější štábní kapitán správní zbrojní služby československé armády, se svou manželkou Janou roz. Vávrovou.

V rodině byl František Jampílek znám jako „strýček z Podlužan“. Přímé potomky po sobě nezanechal, přesto jsou Podlužany s jeho osobou a pozdějším životem pevně spojeny.

Současný stav: Příjmení Jampílek v Podlužanech nepokračovalo. Místo je zde uvedeno jako významná rodová stopa cholenské větve, nikoli jako větev s dalším pokračováním po meči.

29. Žitětín – rodová stopa kopidlenské větve

Žitětín je novějším místem spojeným s kopidlenskou linií rodu Jampílků, vycházející z cholenské větve. Souvisí s přesunem jednoho člena rodu z Kopidlna do Žitětína a se zakoupením starého mlýna v této obci. Nejde však o samostatnou rodovou větev v přímém pokračování příjmení Jampílek, neboť další pokračování této rodinné linie zůstalo spojeno především s Kopidlnem.

Současný stav: Příjmení Jampílek se v Žitětíně v současnosti vyskytuje, avšak místo je zde uvedeno spíše jako novější rodová stopa kopidlenské linie.